Jízda městem může být mnohdy poměrně komplikovaná. Máme zde nejrůznější dopravní značení, křižovatky různých typů, o leckdy nepředvídatelném chování ostatních řidičů, kteří často odmítají používat tak základní věci, jako je blinkr, nemluvě. Není tedy divu, že se města snaží bezpečnost dopravy na svém území zlepšit. A jelikož pomalejší jízda je bezpečnější, přičemž mnozí řidiči značky maximální povolené rychlosti nerespektují, zavádí často opatření, která ke zpomalení zkrátka donutí. Tím nejběžnějším, se kterým se setkáme zkrátka častěji, jsou zpomalovací prahy. Jedná se o vyvýšené hrbolky, přes které je nutné přejet nízkou rychlostí, pokud tedy nechceme zničit pérování a v některých případech i podvozek svého vozidla. Obvykle jsou stavěny ve dvou, kdy se zpomalení má týkat úseků mezi nimi.

Je jasné, že řidiči s tímto nejsou spokojeni, zvláště když se mnohdy staví na nesmyslných místech, kde jen brzdí plynulost provozu. Často však nezbude nic jiného, než se stavu vozovky zkrátka přizpůsobit – jen málokdo si totiž chce zničit auto. Je ale pravdou, že v některých případech jsou tato opatření vysloveně zbytečná. Jistě, dávají smysl na místech, jako je silnice těsně vedle školy či školky, jelikož zde můžeme očekávat přítomnost i velmi malých dětí, které si leckdy ani neuvědomí, že vběhly do silnice.

Zde je vhodné, aby auta jezdila pomalu. Také u přechodu na frekventované silnici se hodí, neboť mnoho řidičů, jedoucích rychle, chodce nepouští. Leckdy jsou však umístěny tam, kde z pohledu řidiče příliš smysl nedávají. Ano, můžeme někde vytušit úmysl, například donutit řidiče, aby dodržovali nařízenou třicítku na rovném a přehledném úseku. Zde pak není divu, že jsou s tím řidiči nespokojeni. Co by tedy bylo potřeba? V první řadě samozřejmě jejich použití pouze na místech, kde je zpomalení skutečně nezbytné, nikoliv tam, kde chce město. Toho se však nejspíš nedočkáme.